Česká Kamenice - Chaty a chalupy k pronájmu a ubytování

Město bylo založeno v půli 13. stol. (za Václava II. (1278-1305), který nařídil opevnit město valy pod hradem Kamenice stojícím jihovýchodně na blízkém Zámeckém vrchu. Původně se nazývalo Campnicz. Majitelem města se stal Jan z Michalovic (věnoval mu jej Václav II.). Michalovci již v průběhu 14. století udělili obyvatelům právo vařit a prodávat pivo (67 domům - r. 1394), pořádat jarmarky a zřídit městskou koupel.Městská kniha, založená r. 1380 a vedená do r. 1516, je historicky i umělecky cenná (v archívu Litoměřic), patří k nejstarším v Čechách. Později byli majiteli města Berkové z Dubé a Vartenberkové. V letech 1423-1430 bylo město několikrát obsazeno husitskou posádkou, ale bez kladné odezvy u místních obyvatel. V r. 1444 hrad i město vypálila vojska lužického Šestiměstí. Ve 14. stol. přišli kolonisté z Míšeňska, od r. 1515 byl majitelem míšeňský rod Salhausenů, od roku 1614 vlastní město i panství rod Kinských (i Vilém Kinský, zavražděný r. 1634 s Valdštejnem v Chebu). Roku 1625 a 1680 účast na povstání venkovského lidu v kraji; za sedmileté války (1756-1763) krvavé srážky v okolí; r. 1775 opět selské bouře; v 18. a 19. stol. město trpělo epidemiemi (r. 1778 černé neštovice, 600 obětí, kol r. 1850 tyf, úplavice, cholera).Největší rozmach ke konci 19. století, vznikají průmyslové závody jako papírna (r. 1834), tiskárna, koželužna a textilky (r. 1855 přádelna vlny). Po 28. říjnu 1918 byla také zde snaha o vytvoření tzv. Provincie Deutschböhmen a o její odtržení od ČSR, ale 18. 12. město obsazeno čs. vojskem. Ve volbách r. 1920 získala levice (č. a něm. soc. dem.) 73 % hlasů. Ve 2. svět. válce závody přešly na zbrojní výrobu, v okolí na 30 pracovních zajateckých táborů, též koncentrační tábor Rabštejn. Odbojové skupiny působily ve městě (vedl ji český nasazený dělník Jaroslav Synek) i v konc. táboře (Ferdinand Sommer, člen redakce Rudého práva), od jara 1945 též výsadkáři z okolí Růžové (sov. vojáci, Poláci, Němec), jejichž vysílačkou umístěnou v pivovaru podávali sovět. štábu zprávy o pohybech nacist. vojsk. Českou Kamenici obsadily 9. 5. 1945 jednotky 2. polské armády (brig. gen. Karol Swierczewski) působící ve svazku 1. ukraj. frontu. V únoru 1948 dělníci zdejší papírny odmítli zasílat rotační papír pro tisk Českého slova.