Žandov - Chaty a chalupy k pronájmu a ubytování

Žandov je obýván více než 700 let. Vždy byl regionálním střediskem, jeho význam podporovaly aktivity majitelů i obyvatel. K roku 1386 je uváděn jako městečko. V 15. století se za vlády Vartenberků stal městem a po staletí si charakter města zachoval.Památky v Žandově a blízkém okolíDům "KORUNA "Na severní straně náměstí se snad již od dob založení náměstí -tržiště (někdy po polovině 14. století) nacházel poplužní dvůr, jehož součástí byl i panský dům. Když v roce 1708 koupila statek Žandov Anna Marie Františka, princezna toskánská a dcera vévody sasko lauenburského, spojila ho s horno polickým panstvím. Starý dvorec byl za jejího panství upraven a od roku 1728 mu vévodil nový zámeček, v jehož štítě se dodnes nachází znak toskánského rodu. Ten je částečně poškozen a ani barvy ve znaku nejsou dobře čitelné. Nová budova, dnes zvaná lidově "KORUNA", tehdy zcela setřela původní, nejspíše dřevěnou stavbu. Průzkum dnešních sklepů za účasti PhDr. Františka Gabriela neprokázal žádné stopy původní kamenné stavby. Dnešní hlavní chodba je bývalým průjezdem do dvora, kde docházelo k přepřahání koní. V domě totiž kromě sídla správce vznikl i hostinec "U císaře rakouského ", Po roce 1918 se však musel hostinec přejmenovat na název " U Koruny", neboť první republika takové názvy nepřipouštěla -císařská dynastie byla oficiálně pokládána za nepřátelskou. Čepovalo se zde litoměřické pivo a její majitel Adolf Michel byl také provozovatelem stavební kanceláře. Kašna Až do roku 1536 se musel každý obyvatel Žandova sám postarat o pitnou vodu a mohl využívat četné prameny při okraji městečka. Ve zmiňovaném roce totiž majitel panství, příslušník drobné šlechty Jakub z Maušvic potvrdil patentem o vodě zavedení vody ze svého dvorce na severní straně náměstí (dnešní Koruna) na dnešní náměstí. Podobu prvního veřejného zdroje neznáme, můžeme se však domnívat, že to byla studna s dřevěnou stříškou a rumpálem. V roce 1853 ji nahradila současná kamenná kašna, restaurovaná v roce 1997 . Kašna má ze všech stran ve štítech vytesaná znamení z východu je znamení nečitelné, ze západu je znak Žandova, na jižní straně naleznete symbol kotvy a ze severu ční letopočet 1853 jako důkaz vzniku kašny. Kašna je národní kulturní památkou a v nočních hodinách je osvětlena. Kostel sv. Bartoloměje Lze předpokládat, že byl založen společně s Žandovem a původní kostel ležel na místě dnešního. Pro období vrcholné kolonizace je typické i jeho zasvěcení sv. Bartoloměji. O jeho první podobě však nevíme zhola nic. Pravděpodobně se jednalo o prostý jednolodní kostel s pravoúhlým presbytářem. První písemná zmínka je však až z roku 1341, kdy zde Půta ze Žandova měl již pochované rodiče. V roce 1352 platila místní fara 24 grošů papežského desátku, po lipské a děčínské zdaleka nejvyšší poplatek ze všech 34 far lipského děkanátu! Někdy v druhé čtvrtině 15. století ke kostelu byla přistavěna věž, která dostala podobu pevnostní architektury. Celý kostel možná ještě předtím ale vyhořel v roce 1444 při nájezdu lužického Šestiměstí. Za Friedricha ze Salhausenu došlo k rozšíření snad nového kostela. Třicetiletá válka totálně změnila víru zdejších obyvatel z luteránství na římsko-katolické. V roce 1686 došlo ke krvavému střetu přímo v kostele, kdy dva místní patroni požadovali počet lavic pro své "ovečky" -jeden pro bukovinské a druhý,pro žandovské. Farář utekl do Horní Police a kostel byl po 9 měsíců uzavřen. A to byl počátek přičlenění kostela k Horní Polici. V novodobých dějinách je nutno zmínit požár kupole barokní věže 11. srpna 1975, kdy celá kupole shořela. Dnešní čtyř"boký jehlan je stavbou z roku 1992.