Bechlín - Chaty a chalupy k pronájmu a ubytování

Původ názvu obce Bechlín odvozovali někteří od německého Bächlein (potůček), který obcí protékal. Pravděpodobnější je však původ od staročeského jména Bech, přesněji od jeho ženské formy Bechel a přídavného jména přivlastňovacího Bechelin (dvůr). V roce 805 vtrhly do Čech vojenské oddíly francouzského krále Karla Velikého a postoupily až za dnešní Mělník. V okolí Roudnice nad Labem se střetly s malým oddílem Čechů a jejich vůdce Becha zabily. První písemná zpráva o Bechlíně pochází z roku 1295, ale z archeologických nálezů je jisté, že obec existovala mnohem dříve. Podle knihy řídícího učitele Josefa Novotného Historické památky Bechlína z r.1886 se můžeme domnívat, že „Bechlín náleží mezi nejstarší od Slovanů zalidněné dědiny v Čechách“. Na konci 13. století byla obec rozdělena po sňatku tří dcer původního majitele na 3 části: kmenovou (bechlínskou), cítovskou (později knížecí dolnobeřkovskou) a hraběcí (hornobeřkovskou). Toto rozdělení trvalo až do roku 1918. Jako první majitelé těchto částí jsou uvedeni vladyka Oldřich z Bechlína, Bycen z Cítova a Zachar z Řísut. Z významnějších šlechtických rodů zde později vládli Trčkové z Lípy, Lobkovicové, Hartigové, Desfours-Walderodové a jiní. Za nejstarší stavby v obci jsou považovány kostel sv. Václava a zvonice, jejíž základy pocházejí z 12. století. Výstavba kostela začala v první polovině 14. století. Již v roce 1352 je zdejší kostel připomínán jako farní. Prebysterium bylo vybudováno ve slohu gotickém, koncem 14. a začátkem 15. století k němu byla přistavena chrámová loď. 5.4.1663 celý objekt vyhořel a při opravě byl přestaven do nynější podoby pozdně barokního slohu. V letech 1780 - 1782 byla postavena nová fara. Roku 1850, za působení pátera Jana Zykla, byly v ceně 600 zlatých do kostela zakoupeny varhany. V této době proběhly i další opravy. K výměně oltáře a kazatelny došlo v letech 1888 - 1890. V roce 1992 začaly rekonstrukční práce značného rozsahu, kostel byl znovu otevřen 1. října 1994 slavnostní mší za účasti světícího biskupa pražského Fr. Lobkowice. Další významnou pamětihodností obce je pseudorenesanční vila Augusta Švagrovského s hrázděným patrem, postavená ve švýcarském slohu.