Buštěhrad - Chaty a chalupy k pronájmu a ubytování

Buštěhrad je malé městečko ve středních Čechách, nedaleko Kladna a jen o málo dále od hlavního města. Se svou zajímavou historií a památkami se Buštěhrad v poslední době stává také turistickým cílem. Návštěvníkům je k dispozici naučná Stezka historií Buštěhradu, prohlédnout si mohou i Muzeum Oty Pavla, slavného spisovatele, který v našem městě prožil část mládí a často na něj ve své tvorbě vzpomínal. Buštěhrad je jakýmsi kompromisem mezi městem a venkovem, což je v mnoha ohledech velmi příjemné. Spojuje v sobě prostředí venkovského typu se zázemím, které byste v menších obcích stěží nalezli. Osídlení území dnešního Buštěhradu probíhalo prakticky nepřetržitě po celá tisíciletí. Tento vývoj neustal ani v raném středověku, kdy se v srdci Evropy začal rozvíjet Přemyslovský stát. První zmínku o názvu vesnice nalézáme až v listině pražského biskupa Daniela z r. 1209, ve které potvrzuje majetek klášteru v Oseku, a kde mezi jinými jmenuje i poplužní dvůr (dnes bychom řekli statek) ve vsi Busczewes. Stavovské povstání bylo zároveň i počáteční fází rozsáhlého celoevropského konfliktu - třicetileté války, která postihla výrazně i naše země. Mnohá panství tehdy byla zničena a obyvatelstvo zdecimováno. Válečné útrapy dolehly i na Buštěhrad. V květnu 1632 odrazil Albrecht z Valdštejna od Prahy Sasy vedené Arnimem. Na ústupu ke Slanému napadla jedna část saského vojska pod velením Schönfelda i Buštěhrad, který vypálila a vyplenila. Sám velitel Schönfeld nechal odvézt buštěhradské zvony, kotel z pivovaru a stříbrnou křtitelnici. Hrad už se z této katastrofy nikdy nevzpamatoval. Naděje na obnovu hradu zmařila po letech války také rozsáhlá morová epidemie (1680), při níž vymřelo veškeré obyvatelstvo obce. Když konečně došlo v 18. století k obnově panského sídla na Buštěhradě, byl k jeho výstavbě vybrán namísto hradních ruin poplužní dvůr. Zde se mohla lépe uplatnit svobodná tvorba architekta barokního zámku. K definitivní zkáze zpustošeného areálu hradu vedlo pak rozhodnutí panstva povolující poddanným výstavbu soukromých domků v těchto místech. Anna Marie Františka, kněžna Sasko-Lauenburská, Engerská a Westfálská zdědila spolu se svou setrou značný majetek. Právě ona začala v roce 1699 s výstavbou buštěhradského zámku. Ve vlastnictví císařského domu zůstal Buštěhrad až do roku 1918, kdy přešel do majetku Československé republiky jako státní velkostatek. Ve 20. století docházelo k rozsáhlým stavebním činnostem. Vznikaly nové čtvrtě, byla postavena nová budova školy, panelové domy, došlo k rekonstrukci fary a další. Začátek třetího tisíciletí je v Buštěhradě ve znamení nové výstavby rodinných domů. Připravuje se dlouho očekávaná výstavba kanalizace a ČOV. Probíhá rekonstrukce zámku.