Chotěbuz - Chaty a chalupy k pronájmu a ubytování

Obec Chotěbuz má typickou slezskou zástavbu, která je charakteristická pro celé území Těšínských Beskyd. Sídelní strukturu tvoří tři katastrální území: Chotěbuz, Zpupná Lhota a Podobora. Po celou dobu svého trvání byla obec až do r. 1974 samostatná, byla řízena do r. 1939 fojtem a zastupitelstvem. Po dobu války neměla obec své vedení, měla nucenou správu (pod Českým Těšínem). Po válce po r. 1945 zde sídlil místní národní výbor až do r. 1974, kdy nucenou integrací byla obec přičleněna k městu Český Těšín. V obci se nachází základní škola, katolický kostel ve Zpupné Lhotě a dvě evangelické kaple ve Zpupné Lhotě a Chotěbuzi, dále dvě požární zbrojnice v Chotěbuzi a ve Zpupné Lhotě. Dříve se zde nacházelo kino. Budova místního národního výboru byla postavena v r. 1961. Největšího rozmachu výstavby zaznamenala obec od r. 1968 až do r. 1974, kdy byla postavena mateřská školka, zastávky autobusů, byly rekonstruovány veškeré místní komunikace, přemostění atd. Protipovodňová hráz byla rekonstruována po velkých záplavách v r. 1972. Tato hráz chrání proti záplavám silnici Karvinskou, tedy pomezí hranice Chotěbuze a Českého Těšína. V r. 1967 se začíná hovořit o stavbě sportovně-kulturního střediska, které by bylo přínosem pro kulturní i sportovní vyžití místních občanů. Na stavbě, která byla zahájena 4.3.1974, se kromě všech místních složek podíleli občané obce. S integrací přešla tato rozestavěná stavba pod Městský národní výbor Český Těšín, který ji s pomocí našich občanů zdárně dokončil. Stavba byla kolaudovaná dne 28.10.1977. Obec Chotěbuz leží na severovýchodě České republiky, v regionu severní Morava a Slezsko. Je hraniční obcí na česko-polské hranici. Hranici tvoří řeka Olše. Obec sousedí s městy Český Těšín a Karviná. Geograficky i historicky náleží k oblasti nazývané Těšínské Slezsko.Obec Chotěbuz (Kocobędz) je jednou z nejstarších feudálních vesnic v Těšínském knížectví. Uvádí se poprvé v roce 1229 jako majetek benediktinského filiálního kláštera v Orlové (mateřský klášter byl v Týnci - Tyniec u Krakova v Polsku). Orlovský klášter zde měl ve 13. stol. opevněný dvůr. Jako poslední zbytek tohoto gotického opevnění ze 13. - 14. století se dochovala zajímavá válcová věž - hláska, stojící nedaleko dnešní zámecké budovy. Je asi 10 m vysoká, zděná z lomového kamene. Její objem se s přibývající výškou pozvolna zužuje, takže věž má tvar vysokého komolého kužele. Okenní otvory ve věži i zastřešení ve tvaru zvonu jsou mladšího data asi z počátku 19. století. Dějinné osudy všech obcí na území Těšínska jsou spjaty, včetně osudů pohraničního města Českého Těšína, které se vyvíjelo na svém dnešním území od 16. století jako předměstí historického Těšína (Cieszyn, Teschen) na levém břehu Olše (Olzy) až do roku 1920, s dějinnými osudy Zámeckého vrchu (Cieszyn v Polské republice) a jeho držitelů. Hrad i kastelanie v Cieszynie na Zámeckém vrchu se poprvé připomínají v r.1155. Předchůdcem hradu bylo starší slovanské hradiště zvané Těšinisko neboli Starý Těšín, archeologicky prozkoumané v Podoboře. Od 8.století bylo střediskem pozdější těšínské oblasti kmene Holasicu ve smyslu správním i vojenském. Odtud se po zániku hradiska koncem 11. nebo v první polovině 12. století přeneslo na zámecký vrch (Góra Zamkowa).