Fulltextové vyhledávání
Je nám líto, ale přímo v této obci nemáme žádný objekt v nabídce. Vybrat si však můžete z nabídky ubytování v okolí 10 km od požadované obce.
Hodnocení
Uhlířská Lhota - Rasochy, Polabí
O ranném osídlení Kladrubska svědčí nález pohanského pohřebiště s popelnicemi lužického typu učiněný v roce 1897. První zmínka o obci pochází z roku 1350 (nepodložená z konce 13. století), tehdy byly Kladruby vladyčím sídlem. Roku 1359 zde vládl Albert, 1371 Dobral, v letech 1410 -1414 Jindřich z Kladrub. V roce 1500 je přikoupil Vilém z Pernštejna k Pardubicím . Roku 1560 prodal Jaroslav z Pernštejna královské komoře pardubické panství, k němuž náležel kladrubský dvůr se zámečkem a oborou s chovem koní, kde dle kroniky od roku 1552 choval Jaroslav též starošpanělského (andaluského) koně, předchůdce koně starokladrubského. Roku 1579 byl oficiálně založen ústav pro chov koní císařem a králem Rudolfem II., který měl nejvyšší zásluhu na rozšíření chovu koní ve Velké oboře v Kladrubech. Císař Maxmilián II. tu vystavěl nový hřebčín, roku 1670 byla při něm postavena kaple. Místní jméno Kladruby,v nejstarších dokladech též Kladoruby, se skládá ze dvou částí. První část znamená peň, kmen stromu, velké netesané dřevo. V druhé části se objevuje základ slovesa rub-ati, rou-bati, tedy porážeti strom. Kladruby tedy původně znamenalo "ves kladorubů", o jest lidí, kteří rubali klády, tedy "ves dřevorubců". Středem obce je malé náměstíčko, naleznete zde dvě sochy: sochu Sv. Donáta a sochu Umučení Páně - Pieta. Z tohoto náměstíčka je možné se dostat do objektu Národního hřebčína. Dominantou náměstí je kostel Sv. Václava a zámek, který patří k objektu Národního hřebčína. Zámek č. p. 1 je původně renesanční stavbou, přestavěný r. 1722 dle F. M. Kaňky za účasti K. I. Dienzenhofera. Kostel a zámek je alejí spojen s bývalou stájí pro hříbata (Franzenshof z roku 1929-1831), tuto stáj naleznete pokud se z Kladrub n/L. vydáte západním směrem do Selmic na jejichž okraji se tato stáj nalézá.