Lodhéřov - Chaty a chalupy k pronájmu a ubytování

Jindřichohradecko bylo osídleno českým obyvatelstvem koncem 12. a na počátku 13.století, kdy Jindřich Vítkovec sem přivedl osadníky z Benešovska a pod nově založeným hradem nad Nežárkou položil i základy příštího feudálního panství pánů z Hradce. Toto nové české obyvatelstvo nepostačilo však osídlit všechno území. Proto, jako i v jiných částech českého pohraničí, ve druhé polovině 13.století došlo zde k druhé kolonizační vlně. Páni z Hradce si pozvali na pomoc řád Templářů, jejichž úkol později převzali němečtí rytíři. Oba řády sem přivedly další kolonisty německé národnosti, kteří se usazovali na území řídce osídleném, především na severovýchod od Jindřichova Hradce, kde byl vykázán rytířům zvláštní úděl. Mezi německé vesnice tehdy založené patří i Lodhéřov, který se poprvé objevuje v archivních dokumentech jako Ruderschlag, nazvaný nepochybně podle svého zakladatele Rudgera, člena německého řádu. Pro německé jméno Rudger existovalo české jméno Lodhéř, podle něhož byla obec nazývána česky Lodhéřov. První písemná zmínka o obci je činěna roku 1294 jako majetek Oldřicha II. z Hradce, pána na Jindřichově Hradci a Telči. Lodhéřov byl farní vsí a kostel sv. Petra a Pavla se připomíná již v roce 1297. Podací právo ke kostelu držela jindřichohradecká komenda Řádu německých rytířů, kteří byli, z pověření pánů z Hradce, kolonizátory okolí Jindřichova Hradce a pravděpodobně i zakladateli vsi. Němečtí rytíři se v husitských válkách odtud vystěhovali. Nová obec rozkládající se podél Ženského potoka, prozrazuje již tímto půdorysem německé založení. Nejstarším archivním dokladem o osudech Lodhéřova je darovací listina Oldřicha z Hradce, kterou 17.září 1297 tento hradecký pán daroval obec Lodhéřov templářskému řádu. Tato rozlehlá pohorská vesnice na živém potoku na úpatí nejvyššího kopce Čertova Kamenu má 162 domů s 1133 obyvateli. Jest tudíž největší vesnicí v celém okresu. Roku 1658 dostal Lodhéřov na pečeť znak lilie s německým nápisem a letopočtem 1658. Blízký Čertův Kámen, ovládá daleko široko celý údol jinřicho-hradecký, a skýtá pěkný rozhled odtud až k Třeboni, za níž se rýsují obrysy Šumavy.