Rýmařov - Chaty a chalupy k pronájmu a ubytování

Podhorské městečko leží na 49°56´ severní šířky a 17°16´ východní zeměpisné délky v nadmořské výšce 570 - 615 m. Východně se nachází přidružená obec Jamartice (565 m n.m.), severně osada Harachov (610 - 660 m n.m.). Horopisně patří samotné město na hranici mezi Nízkým a Hrubým Jeseníkem.Leží však na okraji Nízkého Jeseníku v údolí, které vyhloubily zdrojnice z východních svahů jižní části Hrubého Jeseníku.Výrazné vyvýšeniny a také vyhlídky na město, široké okolí i na siluetu Hrubého Jeseníku se kryjí s čárou rozvodí – Střechy Evropy. Tvoří je Stráň /670 m n.m./, Ondřejovské sedlo /630 m n.m./ a kóta 689 západně od středu města.Severně od města se vypíná Holý vrch /651 m n.m./ a Moravická hora /741 m n.m./. Podnebí Rýmařova ovlivňují velké výškové rozdíly v širším okolí a je součástí chladné oblasti. Rýmařovsko patří v naší republice k nejdeštivějším místům. Hrubý Jeseník sice zabraňuje severozápadním větrům, ale sněhová pokrývka dosahující na jeho hřebenech a svazích až čtyři metry ovlivňuje teplotu i v Rýmařově. Také první mrazíky se objevují již v září. Průměrná roční teplota dosahuje 5,8°C, lednová klesá na - 4,7°C, červencová vystupuje na 15,9°C. Mnohem chladněji je ve Stránském, kde lednový průměr činí - 5,3°C. Celoroční srážkový průměr představuje 842 mm, lednový 63 mm a červencový 101 mm.Na správním území Rýmařova, které zabírá 60 km2, žije přes 9 000 obyvatel.Proti předválečnému stavu /1930/ nastal značný pokles obyvatel v současných místních částech. Nárůst se projevuje jen v samotném městě. Osídlení nedosahuje dřívějšího rozsahu vlivem politického a ekonomického vývoje od roku 1945. Hustota obyvatelstva je ve srovnání s průměrem ČR značně nízká i v okolních obcích /155 obyvatel na km2/. Uvedený vývoj je dokumentován v tabulkách a je charakteristický pro pohraniční území.Rýmařovsko je územím, které navštěvovali již Keltové před více než dvěma tisíci lety, když vystupovali z úrodného Pomoraví vzhůru k zlatonosným tokům Jesenicka a zanechali nízké rýžovnické kopečky v nivě řeky Moravice nad Malou Štáhlí. Volkové - Tektoságové, kdysi plenitelé Delf a snad obyvatelé rozsáhlého oppida Staré Hradisko u Prostějova či vartnovského kopce, však nedokázali vzdorovat bojovnějším Germánům a těsně před narozením Krista mizí. Tehdy poprvé objevují lidé neznámého suebského kmene výhody prostoru v místech dnešního Rýmařova. Nedokážeme zatím s jistotou říci, zda založili trvalejší sídlo nebo Ijeho prostor zvolili jen za trhové místo, jak svědčí nezvykle četné nálezy mincí v západní části městského centra. Nejstarším je poklad stříbrných sesterciů římského císaře Domitiana (81-96), nejmladší drobný měděný sextans, který se zatoulal ve 3. století až z jihošpanělského provinčního městečka Iulia Traducta. Platidla patrně souvisí s některou větví proslulé Jantarové stezky, jež tepala mezi poklady Baltu a chtivým Jadranem už v pravěku. Také na severomoravská germánská sídla krutě dopadly události doby stěhování národů (375 - 568) vyvolané též hunskými nomády. Krásná krajina šťavnatých luk protkaná bohatými prameništi, křišťálovými potůčky i kamenitými říčkami s lemem olší a světlými háji listnáčů až po vrcholy oblých hor, kraj plný zvěře, mezi níž nechyběl ani los či medvěd, zůstal opuštěn snad až na nesmírně prořídlé ostrůvky staršího obyvatelstva