Stará Paka - Chaty a chalupy k pronájmu a ubytování

Obec Stará Paka i se svými přidruženými obcemi Karlov, Roškopov, Ústí, Krsmol a Brdo se nachází na severní hranici okresu Jičín. Je protáhlou řadovou vsí se zástavbou situovanou po obou stranách protékajícího potoka Rokytky a probíhající hlavní komunikace ve směru JV - SZ. Část zástavby je také situována kolem několika souběžných i křižujících místních komunikací. V jihovýchodní části v mírně členitém terénu plynule navazuje za zástavbu Nové Paky, na severozápadě v členitějším terénu končí obec za železničním viaduktem křižovatkou komunikací. Na sever odbočuje komunikace do nedalekého Karlova s částí zástavby obce u komunikace a s několika objekty jako samoty v kopcovitém terénu u železniční trati do Levínské Olešnice. Na západ se stáčí komunikace do blízkého Roškopova. Náves je charakteristický a typický prvek vesnických sídel, bývá různých půdorysných tvarů, obvykle kolem středu obce jako ústřední veřejné prostranství. Její vznik spadá do středověku. Měla důležitou úlohu v hospodářském i společenském životě obce. Byly zde soustředěny stavby veřejného charakteru jako kostel nebo kaple, radnice, kovárna, hostinec, hasičská zbrojnice a podobně. Společenským vývojem však její význam upadal. Přesto si ve zdejší obci podržela svůj význam, je situována kolem menšího prostranství u staré roubené školy, je zde objekt Obecního úřadu s poštou, obchod s hostincem a také novodobý objekt školy. Prostor doplňují některá sochařská díla. Nedaleko na návrší je situován kostel sv. Vavřince s areálem hřbitova s některými hodnotnými skulpturami a náhrobky z 18. a 19. století. Sochařská výzdoba obce je zastoupena dvěma díly z konce 18. století - pozdně barokní kříž před starou školou a socha sv. Anny vyučující malou P. Marii z roku 1797 ve svahu nad komunikací nedaleko kostela sv. Vavřince. Další díla jsou z 19. století z dílny Suchardů z Nové Paky. Sv. Jan Nepomucký z roku 1803, dnes ve výklenkové kapli postavené později. Před budovou Obecního úřadu jsou umístěny dvě sochy z roku 1844 - vlevo sv. Ludmila, vpravo sv. Václav jako čeští patroni. Před vchodem na hřbitov ve svahu je umístěn Ukřižovaný s kovovým krucifixem z roku 1856. Společenský vývoj charakteristický i novodobými stavebními aktivitami poznamenal negativním způsobem historickou podobu obce s její původní zástavbou. Charakteristická podoba vesnických sídel utvářená po staletí, reprezentovaná převážně lidovou architekturou dřevěnou i zděnou, byla zejména ve druhé polovině 20. století násilně přetvářena a narušena nevhodnými novodobými objekty ve snaze o vyrovnání se venkova s městem. Následkem tohoto chybného sociologického názoru byly tak do tohoto prostředí uměle importovány prvky městské architektury. Tento přístup nedávné doby nalezneme bohužel i ve zdejší obci. Původní památkově cenná podoba obce tak byla v některých částech necitlivě narušena nevhodnými novodobými objekty činžovních domů, ale i soliterními novostavbami, nerespektujícími svoji hmotou ani měřítkem toto původní prostředí. Patří sem i objekt továrny s areálem dalších různých objektů.