Uherský Brod - Chaty a chalupy k pronájmu a ubytování

Město Uherský Brod se nachází na jihovýchodě Moravy ve Vizovické vrchovině. Ve vztahu ke Zlínskému kraji leží v jeho jižní části asi 25 km na jih od krajského města Zlína. Hraniční přechod se Slovenskou republikou – Starý Hrozenkov, je vzdálen cca 23 km jihovýchodním směrem. Vzhledem k uherskohradišťskému okresu leží město ve východní části tohoto okresu při soutoku řeky Olšavy s levými přítoky Luhačovickým potokem (Šťávnicí) – v místní části Újezdec a s přítokem Nivničky – jižně od historického centra města. Osou jižní části města je právě řeka Olšava, kterou kopíruje jak železnice, tak i silnice. Severně od nich je pak samotné historické a poměrně zachovalé jádro města s pravoúhlým systémem ulic. Zastavěné území města Uherský Brod se rozkládá od nadmořské výšky 206 m n. m. (při řece Olšavě) až po asi 297 metrů n. m. Střed Masarykova náměstí je ve výšce cca 238 m n. m, zeměpisné souřadnice: s. š. 49° 1´ 47.01´´ a v.d. 17° 38´ 45.68´´.Počátky historického osídlení Uh. Brodu, jehož původní jméno ("Na Brodě") připomíná brod přes řeku Olšavu, sahá do 10. - 12. století. Původní osada pravděpodobně ležela v jižní části nynějšího vnitřního města, v okolí tzv. dolního kostela sv. Jana Křtitele a tvořila důležitou pomezní pevnost na hranici Moravy a Uherského státu. Díky své poloze, v blízkosti obchodních cest, se Brod pomalu měnil ve významné hospodářské centrum. V důsledku rozvíjejícího se obchodu a řemesel se začala rozšiřovat zástavba severně od původní osady, která nabývala stále více charakter městského sídla. Významným mezníkem v historii Uh. Brodu je 29. říjen 1272, kdy český král Přemysl Otakar II. povýšil Brod na město královské a udělil mu hlubčické právo (soubor právních nařízení) a právo nuceného skladu. Postupně udělil král městu další privilegia (např. osvobození od placení mýta ve všech svých zemích z roku 1275, kdy se v listině vydané v Olomouci poprvé vyskytuje název "Brod Uherský"). Jako hraniční, pevnostní město, musel Brod čelit nájezdům Uhrů. Těžké chvíle prožíval i v období husitských válek, kdy se stal v podstatě průchodištěm husitských vojsk a také jejich důležitým opěrným bodem. Uklidnění, které nastalo po ukončení husitských válek netrvalo dlouho. Další útrapy přinesla městu, ve druhé pol. 15. stol., válka českého krále Jiřího z Poděbrad s uherským Matyášem Korvínem. 18. června roku 1506 se stal pánem Uh. Brodu Jan z Kunovic, za jehož panství a později i jeho syna, zaznamenalo město kulturní a hospodářský rozkvět (výstavba radnice, panského domu), jenž trval až do poč. 17. století, do ničivých nájezdů Bočkajovců z Uher, které měly pro obyvatele katastrofální následky. V roce 1611 prodali dědicové Arkleba z Kunovic Brod Oldřichu z Kounic. Kounicové, i když potvrdili dosavadní privilegia města, v něm samotném nesídlili, a tím ho odsoudili do role periferie. Tak začalo ztrácet na svém hospodářském a postupně i kulturním významu.Doba pobělohorská zasáhla velmi nepříznivě do života města, které bylo krutě pronásledováno ničivými nájezdy vojsk a morovými ranami, z nichž nejničivější byla v roce 1680, která vážně zdecimovala obyvatelstvo. Tyto pohromy byly příčinou hospodářského úpadku, z něhož se Brod vzpamatoval na počátku 18. stol., kdy byl na žádost radních "propuštěn" roku 1 700 z "člověčenství" Ondřejem z Kounic.