Velehrad - Chaty a chalupy k pronájmu a ubytování

Obec Velehrad se nachází mezi výběžky Chřibů 7 km od Uherského Hradiště v jednom z nejmalebnějších koutů Slovácka. Je významným duchovním centrem, místem častých církevních poutí, shromáždění a cyrilometodějských oslav. Na rozloze 2230 ha zde žije téměř 1 400 obyvatel.Obec Velehrad je už od středověku spojována s metropolí arcibiskupa Metoděje a politicko – správním centrem Velkomoravské říše v devátém století. Nejstarší názvy obce byly Welgrad 1209, Welegrad 1220, Willegrad 1232, Welehrad 1247. Na základě archeologických nálezů lze soudit, že velkomoravský Veligrad byl lokalizován v dnešním Starém Městě. V katastru obce jsou archeologickými nálezy doložena osídlení z období neolitu – lid malované keramiky, mohylové kultury střední doby bronzové a lidu popelnicových polí z mladší doby bronzové.Počátky současného Velehradu sahají na začátek 13. století, kdy zde vznikl první cisterciácký klášter na Moravě. Založil jej moravský markrabě Vladislav Jindřich v blízkosti vesnice Veligradu (dnes Staré Město). Mniši osídlili Velehrad v listopadu 1205. Jako provizorium jim z počátku sloužil kostelík sv. Jana. Zahájení výstavby kláštera lze datovat do druhého desetiletí 13. století. Rozsáhlý komplex kláštera, vybudovaný v pozdním románském slohu s vlivem rané gotiky byl dokončen ve 40. letech 13. století, kdy byla zahájena rozsáhlá barokní přestavba, dokončená až ve 2. polovině 18. století. Na jeho výzdobě pracovala řada umělců – např. kameník Ondřej Allio, sochař Baltazar Fontana, malíři Paulo Pagani a Ignác Raab. Areál někdejšího kláštera s jedním z největších kostelů u nás patří k významným kulturním památkám, dokládajícím vývoj architektury a výtvarného umění od pozdní doby románské až do současnosti. Cisterciácký klášter byl zrušen v roce 1784. V roce 1890 došlo k obnovení kláštera řádem Tovaryšstva Ježíšova. Jezuité zde působili do roku 1950, znovu se vrátili počátkem 90. let minulého století. Dějiny obce jsou nerozlučně spjaty s klášterem. Jeho zrušení mělo řadu hospodářských, sociálních i kulturních důsledků pro poddané panství. Část obyvatel pracovala nadále na velkostatku, v panském mlýně, pivovaře a cihelně. Pivovar byl v provozu do roku 1910, cihelna pracovala po celou dobu první republiky, zrušena byla v roce 1948, pila v roce 1937. Dělníci z nedostatku pracovních příležitostí hledali práci mimo obec, odcházeli za prací do Uherského Hradiště.V samotném Československu v meziválečném období prožívá Velehrad své slavné údobí. Dobu velkých nadějí přerušila druhá světová válka a záhy po ní doba, která zlikvidovala nejen jezuitskou kolej, ale všemožně potlačovala všechny formy náboženského života. Velehrad přestal být centrem náboženského života.V roce 1913 na návrh Dr. Antonína Cyrila Stojana si Cyrilometodějské Družstvo Velehrad dalo za úkol postavit poutní a exerciční dům. V roce 1922 zakoupilo budovu pivovaru a v roce 1924 byl Stojanov hotov. Kapacita domu je 120 míst v jedno a dvou lůžkových pokojích. Poutní a exerciční dům Stojanov byl po roce 1948 změněn na ústav sociální péče pro mládež. Po rekonstrukci od roku 1992 slouží nejen jako poutní a exerciční dům, ale je to místo setkávání různých hnutí a pořádání seminářů – např. institutu pro občanské společnosti, seminářům seniorů apod.